… ale jinak než v zahradě, jsem si užila po téměř pětadvaceti letech absence opět včera večer. V kruhu dalších tvořivých žen na keramickém kurzu, který jsem objevila teprve minulý týden v pátek (třináctého) a splnila tak svůj hlavní úkol dne :-))
A co vám budu povídat/psát, byla jsem (skoro) v sedmém nebi – příjemné a tvůrčí prostředí, příjemná hudba, milé spoluúčastnice i lektorka, co se s ničím (kromě hlíny) moc nemazlí, ale v dobrém slova smyslu .-)
A co vám budu povídat/psát, byla jsem (skoro) v sedmém nebi – příjemné a tvůrčí prostředí, příjemná hudba, milé spoluúčastnice i lektorka, co se s ničím (kromě hlíny) moc nemazlí, ale v dobrém slova smyslu .-)
Kurz má 10 lekcí, na každou si pro nás naše lektorka připravila jiné tvoření. Pro začátek malý tužkovník či obal na květináč tvořený technikou „valounků“ (tedy nevím, že by se tak technika, kterou jsme pracovaly, oficiálně jmenovala, je to mé soukromé označení, tak mě když tak opravte .-))
Tužkovníky doma máme, zpravidla na ně využívám staré hrnky z kuchyně, můj objekt tedy bude sloužit jako obal na květináč. Hodně malinký… tak jsem přemýšlela, co by se pak do něj hodilo a mám to – vysadím si do něj nějaký pěkný sukulent .-)
Kromě tužkovníku/obalu na květináč jsme si vyrobily z keramické hlíny ještě tiskátko (oboustranné) s motivem listu, které po vypálení v peci užijeme na pozdější podzimní tvoření. Těším se moc 🙂 Příště bude zvonkohra – viděla jsem ukázku a nemohu se dočkat příštího týdne 🙂 A těším se také, že už bude vypálen i květináček a tiskátko…
Mějte krásný úterek.
A.