tak nějak se to sešlo v jeden den. Ráno při procházení travou jsem si všimla krásně nasvíceného zvonečku s kapkou rosy. Běžela jsem pro foťák, abych to zachytila. Málem se mi to nepovedlo, protože Bertík šel se mnou a ptal se mě jak se květinka jmenuje a chtěl vyzkoušet, jestli taky zvoní, když je to zvoneček 🙂 …
… od Bertíka a Karoline jsem dostala květinový věneček …
… dopoledne jsem šla natrhat kytičku lučních květů. Ještě před odjezdem jsem toho měla plnou hlavu. Těšila jsem se až si je budu moct natrhat. Pod domem je veliká louka, ale letos to vůbec neklaplo. Na louce bylo moc málo květů a když byly, tak žluté. Podařilo se mi natrhat pouze tuhle malou kytičku. Zase ale vydržela skoro dva týdny …
… přes cestu byla sice nádherná louka, ale převážně jetele a ten jsem trhat nechtěla …
… luční květy jsem si přivezla na plecháčku a ten mám napořád ? …
