V dnešním povídacím článku se dozvíte skutečné výsledky vědeckých studií o kustovnici, známe též jako goji. Je na místě přízvisko „super potravina“? Jak ji používat? Vyplatí se nám utrácet peníze za kvalitnější BIO? A jaké výrobky jsou na českém trhu?

Červené plody goji, které se nejčastěji sušené dostanou do našich obchodů, 
pochází z keře Lycium barbarum. 

Kustovnici jsem začala používat asi před 7mi lety. Z počátku jsem se k ní stavěla skepticky a nečekala jsem žádné zázraky. Chutí mě neučarovala, článkům o jejím fantastickém složení jsem nevěnovala pozornost a byla to jen další „super“potravina z časopisu. Nakonec jsem se ale začala o stravu zajímat víc. Pravidelně jsem navštěvovala náš malý obchod se zdravou výživou a mimo tofu, raw čokolády a pár dalších věcí, jsem si odnášela i malé balení sušené kustovnice. Stejně jako brokolici v dětství, i ke kustovnici se musí člověk projíst. Teď patří ke stálicím v naší spíži a používám ji běžně jako ostatní sušené ovoce – do müsli, do jogurtu, do buchet a nebo jen tak pro chuť.

Navíc, díky svému studiu jsem si zvykla hledat informace přímo u zdroje a nespoléhat se na tetu wikipedii. Vliv goji v dietě mi přišlo téma dostatečně zajímavé na samostatný článek a už dlouho jsem se na něj chystala. Pak přišla nabídka vymyslet pár receptů s goji od společnosti Himalyo a můj plán se stal skutečností. Pročetla jsem několik vědeckých „pejprů“ a ta nejdůležitější fakta vám naservíruji přímo pod nos. Psaní mě opravdu moc bavilo, tak doufám, že si hezky počtete!


AntiOxiDanty – Elixír dlouhověkosti
O goji se mluví jako o elixíru mládí díky jejím „antioxidačním schopnostem“. Těmi rozumíme procesy vedoucí k zneškodnění volných radikálů, jež negativně působí na buňky našeho těla.
Radikály na nás „neútočí“ jen z prostředí, jak se může z populistických článků zdát.
Každý den si je vytváříme sami a naše buňky mají proti nim výkonnou obrannou linii enzymů. Jde vlastně o nutné zlo, které se uplatňuje při imunitních reakcích (kdy je jimi zničen patogen) a vznikají neustále při buněčném dýchání. Všechno se však může pokazit a čeho je moc, toho je příliš. A naopak… Antioxidantů (AO) není nikdy moc. Jejich zdroj v potravě je tedy rozhodující pro správnou funkci celého těla.

Jak je to vlastně s obsahem v goji? Polská studie vedená na třech nejvýznamnějších zdrojích AO z roku 2017 potvrdila jejich vysoký podíl v tomto ovoci a naprosto nejvyšší u plodů z organické farmy. Zajímavé to ovšem začíná být v momentě, kdy začneme porovnávat průměrné hodnoty goji oproti druhým dvěma testovaným „super“potravinám. Šlo o několik vzorků brusinek a rozinek. Hladiny v goji nejméně 4x převyšovaly druhá dvě testovaná ovoce. Znovu dodávám, šlo o doložené nejvýznamnější zdroje těchto látek vůbec. Těžko se tomu věří, ale plody kustovnice jsou vědecky doložená jednička!

Když mírně odbočím, v témže pokusu se nepodařilo prokázat stejnou korelaci Bio kvality a koncentrace AO, jakou vidíme u goji. U  bio a obyčejných ne-bio brusinek/rozinek se hodnoty nijak zvlášť nelišily.

Vysoce kvalitní  plody goji v biokvalitě od Himalyo.cz.

Goji obsahuje mimo významných AO – vitaminu C, B, E, polyfenolů a organických kyselin, také množství vlákniny, polysacharidů, množství aminokyselin včetně těch esenciálních a stopové prvky Zn, Fe, Ca, K, Se a Ge. To vše přispívá k jejich blahodárným účinkům. Prokázáno bylo již zmíněné zpomalení stárnutí, neuroprotekce, zrychlení metabolismu, zlepšení hladiny glykémie a celkové zlepšení ostatních symptomů diabetu, antirakovinné účinky a dokonce ochrana jater.

Znamená to vyměnit jednohubky k vínu za kustovnici? …podnět na zamyšlení.

Zajímavý je obsah polyfenolů u extrudovaných a syrových výrobků. Jde o skupinu velmi různorodých látek s podobnou chemickou stavbou, díky které působí jako AO a uplatňují se v prevenci kardiovaskulárních a nádorových onemocněních. Po vystavení plodů vysokým teplotám v procesu extrudace se jejich obsah dokonce zvýšil. To je pro mě dobrá zpráva, protože používám plody i v teplé kuchyni. Vitaminy si však budeme muset doplnit někde jinde. 🙁

Testované plody neobsahovaly nebezpečné aflatoxiny, které by poukazovaly na přítomnost živých hub. Našlo se v nich povolené malé množství ergosteronu, díky čemuž jsme schopni doložit kontakt potraviny s houbami již usmrcenými. Znamená to tedy minimální nebezpečí. Ani jeden ze vzorků (ať bio či ne-bio) neobsahoval kancerogenní mykotoxiny a nízký byl i obsah těžkých kovů.

U prvků, jako je nikl, olovo a měď je ovšem kontroverzní tvrdit, že produkt splnil limity. V rámci EU totiž (tyto a několik dalších kovů) u kategorie sušených exotických plodů limitovány nijak nejsou (dle článku z roku 2017). Nepodařilo se mi dohledat stanovisko státní zemědělské a potravinářské inspekce. Narazila jsem ovšem na článek zde: Stránky SZPI, kde varují před výrobky od Organic Way s.r.o.. Ačkoli jde o značku s líbivým názvem, ve dvou tunách jejich goji byly zjištěny zakázané pesticidy – zejména karbofuran. Jde o silný jed, který inhibuje cholinesterázu např. v nervových synapsích podobně jako bojové plyny sarin a soman. Pokud takový výrobek doma máte, rozhodně ho nekonzumujte a vyměňte ho za kvalitnější!
Šlo ovšem o ojedinělý případ a tak nemá cenu se zbytečně goji vyhýbat.

Kvalitu sušených plodů poznáte mnohdy na první pohled. Měly by být stejně
veliké, pravidelné a krásně červené. Himalyo.

Alergie a Imunita? Pro koho je spásou a pro koho riziko?
Nebezpečí vzniku alergie na tropické netradiční ovoce tu podle odborníků je. Alergie se často vyskytují ve „skupinách“, proto by měli být s užíváním goji opatrní lidé senzitivní na broskve, ořechy, pyl, Salsola a Pelyněk. Autoři studie z roku 2013 označili goji za možný alergen budoucnosti. Zatím se však případů objevilo pramálo.

Goji a RAKOVINA
Komu ovšem příjem goji pomůže jsou pacienti se sníženou či potlačenou imunitou, rakovinou a chronickou infekcí. U nich imunitní systém naopak toto ovoce uvítá! Polysacharidy v něm obsažené indukují maturaci (zaktivní) dendritických imunitních buněk, které patří mezi první linii v obraně organismu. Navíc silně působí i na T lymfocyty. Když jejich úlohu převedu do laické řeči, najdou buňku napadenou virem, bakterií či buňku rakovinnou a pomohou ji zneškodnit. Sušené a čerstvé plody goji prokazatelně pomáhají v boji proti rakovině. Znovu dodávám – nejde o hoax ale prostudovaný fakt.

Vědecké shrnutí:

  1. Čím kvalitnější plody (ověřené značky BIO), tím vyšší obsah antioxidantů a vitaminů.
  2. Goji má minimálně 4x vyšší obsah AO než ostatní super-potraviny.
  3. Obsah polyfenolů (AO) se tepelnou úpravou nemění, naopak se zvyšuje.
  4. Nemusíme se bát mykotoxinů.
  5. Doloženy byly účinky na zpomalení stárnutí, zrychlení metabolismu, zlepšení metabolismu cukru a silné protirakovinné účinky.

Produkty na českém trhu
Čerstvé plody se v ČR dají sehnat jen velmi těžko. Naštěstí se z nich vyrábí džus, který jsem se rozhodla vyzkoušet! Konkrétně šlo o produkt v biokvalitě značky Himalyo. Optimální denní dávka je 25 ml a záleží jen na vás, jakým způsobem džus použijete. Lze popíjet samostatně, přidávat do smoothie a nebo přidat do chia pudinku! Jak jsem již zmínila na začátku, dohodla jsem se se značkou Himalyo na vymýšlení několika receptů a ani tento džus nenechám napospas! S džusem i kvalitou sušených plodů jsem byla nadmíru spokojená. Sušené goji mají sladší a „šťavnatější“ chuť, než ty které jsem doposud vyzkoušela. Patří mezi opravdovou špičku a rozhodně Vám ji doporučuji vyzkoušet. Veškeré produkty na fotografiích seženete na Eshopu a v autorizovaných prodejnách.

Za studena lisovaný vysoce kvalitní raw džus z plodů kustovnice.

>>Odkaz na Eshop<<

Dnešní článek vznikl v nezávislé spolupráci se společností Himalyo a obsahuje
fotografie jejich produktů.  Text byl psán na podkladech
objektivních a spolehlivých zdrojů uvedených v závěru. 

Doufám, že po přečtení jste nezačali pociťovat alergické příznaky! Budu moc ráda za zpětnou vazbu, další dotazy a připomínky. Určitě mi napište, zda goji používáte a jestli jste slyšeli o čerstvém džusu? 

Mějte se krásně a pokud Vás bude zajímat více, nebojte se zeptat!

Informace jsem čerpala z článků světového časopisu Food Chemistry (periodikum s impact factorem 3,39 – 2014).
Jednalo se zejména o tyto články:
1. Potential health benefits and quality of dried fruits: Goji fruits, cranberries and raisins. (JESZKA-SKOWRON, Magdalena, et. al., journal FCh, 2017)
2. Recently introduced foods as new allergenic sources: Sensitisation to Goji berries (Lysium barbarum). (CARNÉS, Jeróimo, et. al., journal FCh, 2013)
3. Stability of goji bioactives during extrusion cooking process. (KOSIŃSKA-CAGNAZZO, Agnieszka, et. al., journal FCh, 2017)
Informace z nich jsem proložila obecně známými fakty a poznatky z několika dalších článků a stránek. Doufám, že pro Vás byla tato „recenze“ přínosná a pomohla vám utvořit si vlastní názor.

Vaše Štěpánka ?