Cukety považuju na zahradě za sázku na jistotu. Loni jsme jich měli tolik, že šla část úrody do kompostu. Prostě jsme ji nedokázali zpracovat. Letos jsme proto byli při výsadbě střídmější a vysadili „jen“ tři sazenice. Omylem dvě kulaté cukety a jednu klasickou. Kulaté jsou podle mého názoru trošku horší na loupání (kloužou potvory), ale chuťově to vyjde nastejno.
Jestli máte na zahradě spoustu cuket, třeba se i vám bude hodit pár receptů na naše nejoblíbenější cuketová jídla. Tady jsou.
Grilovaná cuketa
Neexistuje snad nic jednoduššího. Cuketu nakrájím na tenké plátky (cca 3 mm), nechám asi půl hodiny vypotit a pak pokládám na rozpálený gril. Hned mažu olivovým olejem smíchaným s prolisovaným česnekem a solí. Cuketky jsou hotové, když viditelně změknou.
Rizoto s cuketou a gorgonzolou
Tenhle recept jsme objevili loni, kdy už jsme nevěděli, co si s cuketovou nadílkou počít. Je ideální na všední den. Příprava totiž zabere asi tak půl hodiny.
Na trošce olivového oleje osmažím hrst anglické slaniny pokrájené na kostičky. Přidám jedno kuřecí prso a středně velkou oloupanou cuketu. Obojí drobně nakrájené. Jakmile se vše osmaží, přidám rýži, zaliju kuřecím vývarem a vařím pod pokličkou do změknutí rýže. Vypnu plamen a do rizota rozdrobím asi 10 dkg gorgonzoly (nebo jiného plesnivého sýra, ale gorgonzola nám chutná nejvíc – je nejjemnější). Zamíchám a na závěr přidám asi půl kelímku smetany pro zjemnění chuti.
Cuketa nakyselo
Kdybyste mi ještě před rokem řekli, že budu cuketu zavařovat jako okurky, klepala bych si na čelo. Jenže ono je to vynikající! Prostě do láku na okurky dáte cukety nakrájené dle libosti. Já je loupu, protože se šlupkou mi to doma odmítají jíst, ale myslím, že je to spíš na škodu. A krájím na plátky. Z čistě praktických důvodů, přijde mi, že se to pak lépe jí.
Cukeťáky
Mezi mými vrstevníky je tahle úprava cuket alá bramboráky dobře známá, ale překvapilo mě, že třeba moje babička ji neznala. Je to ale jediný způsob, jak nacpat tuhle zeleninu do naší dcery, takže se řadí mezi naše nejoblíbenější letní jídla. Recept je úplně stejný jako na bramboráky, jen brambory logicky nahradí cuketa nastrouhaná na jemno. Je důležité ji po nastrouhání nechat vykapat (ideální nasolit a nechat odpočívat v sítku nebo plátýnku) a na závěr ještě vymačkat. Pouští opravdu hodně vody a vyplatí se tenhle krok neošulit. Jinak jsou placky hodně blemcavé a nebo se do nich musí dávat hodně mouky. Ze stejného důvodu přidávám do cukeťáků i o jedno vajíčko víc než do bramboráků.
Pozor, u jakéhokoliv zpracování cukety je důležité nenechat plody přerůst. Všimla jsem si, že starší generace zahrádkářů má tendence je nechat přerůstat (můj děda nesklidí cuketu, dokud nemá 40 cm). To je samozřejmě špatně. Ideální pro sklizeň jsou takové plody, které uvnitř ještě nemají vytvořená semena. Pokud necháte cukety přerůst, semínka z nich před kuchyňskou úpravou vždy vyndejte.