Žena, která prožila kus svého dětství v Etiopii, tehdejší italské kolonii, kde její otec sloužil pro italskou vládu během druhé světové války. Žena, která každý den pečlivě pečuje o svůj zevnějšek a je vždy za dokonalou dámu. A v neposlední řadě také žena, která nikdy nepočítá svůj věk a má vždy ten nejupřímnější úsměv na tváři i na duši. Prostě naše nonna, která mi přeskládala celý dort, aby vypadal úhledně!
Moje italská NONNA, babička |
Již delší dobu jsem chtěla věnovat nějaký článek mojí italské “NONNĚ”, mojí italské babičce, a po společně stráveném víkendu, kdy jsem se s ní opět ani na minutu nenudila, už jsem prostě musela alespoň pár řádků napsat. Zejména po našem malém dortovém incidentu! Sestra mého partnera slavila narozeniny a mně takovou volnější formou bylo sděleno, že obstarání dortu vlastně zbylo na mě. A tak jsem vsadila na jistotu a rychle uplácala lehký ricottový koláč (recept najdete zde: ricottový koláč), protože tenhle všichni Italové mají rádi! Místo nějakého zdlouhavého zdobení jsem už jen povrchu neupraveně poházela kanadské borůvky a jahody, což ve výsledku vypadalo opravdu skvostně. Jako skvost se to už ale nejevilo babičce. Ta nelenila a během doby, co jsem ještě chystala poslední detaily na stole, mi úhledně přeskládala celou dekoraci na dortu!!! Nonna si totiž myslela, že cestou na Gardu, kde jsme slavili, se mi vše takhle neúhledně rozsypalo. Já naopak celou cestu v autě balancovala s dortem na klíně, aby ten “neúhledný nepořádek” vydržel až do cíle. A že můj partner chtěl babičku pořádně vyvést, aby měla krásný panoramatický výhled na jezero Lago di Garda, což vyžadovalo polní cesty, …o tom už raději ani nemluvím. Ty cesty dort přežil, babičky zásah už ale ne! 😀
Můj ricottový dort před zásahem babičky |