Zdravím z Číny,i když pozor, můj klasický pozdrav dnes neplatí! Správně by mělo být „Zdravím z Čech“, jelikož jsem opět po delší době na návštěvě rodné hroudy. A právě toho chci využít k tomu, abych tady zmínila pár věcí, které k Číně patří, ale o kterých raději z Číny nepíšu. Následky mohou být různé, buď se nestane nic a nebo taky všechno. V našich kruzích koluje jistá urban legend, že dva Američané si přes čínskou sociální síť dělali srandu z čínské vlády a další den u nich zaklepali na dveře a sdělili jim, že jim s okamžitou platností končí víza a že další den letí domů. Takže raději k tomuto tématu se z Číny moc nechci vyjadřovat:-) Takže, užijte si čtení a doufám, že se zde dozvíte vše, co vás zajímá, ale báli jste se zeptat:-)Zdroj: www.growmart.cz

  • Internet: poměrně známou informací je, že v Číně nefunguje Google, Facebook, Youtube a jim podobné. Pro cizince to znamená, že si musí zaplatit a nainstalovat do mobilu a počítače tzv. VPN (Virtual Private Network), což vlastně vůbec nevím co to je ani jak to funguje, ale na email se dostanu, takže mě to dál nezajímá:-) Cizinci jsou také často překvapeni, že jim nefungují ani google/android mapy, takže pozor na to. Apple navigace jede bez problémů. Wifi je zde na každém kroku, ale pokud zde člověk žije delší dobu, určitě je lepší si koupit vlastní Sim kartu, přičemž největší operátoři jsou zde China Mobile a China Unicom. Já mám aktuálně China Mobile, tarif jsem si vybírala podle množství dat. Účet se dá platit různými způsoby, já používám platbu přímo na pobočce v hotovosti – poboček je hodně všude po městě, takže skoro pokaždé na nějakou narazím. Pokud plánujete návštěvu Hongkongu, tak tam vám data z čínské simky fungovat nebudou, takže opět wifi a nebo simka místní. Tam už ale žádné blokování googlu (zatím) nehrozí:-). V praxi to vypadá tak, že nejdřív si musíte na mobilu nebo na počítači zapnout prográmek s VPN, zvolit server přes který se připojíte (např. americký, německý atd.), čekáte na připojení a pak už jen spustíte prohlížeč nebo aplikace a surfujete. To je ideální případ. V polovině případů ovšem se připojení nezdaří, takže se data buď posílají a nebo jen přijímají a nebo se taky nestane vůbec nic. Takže musíte vybrat jiný server a zkoušíte znova. Pak také velmi často připojení vypadne při sledování videí nebo připojování příloh do emailu, nahrávání fotek nebo při sledování sportovních přenosů a tak musíte zase znova. Mně se na mobilu VPN vypíná skoro při každém vypnutí obrazovky. Takže musíte znovu. A tahle pořád dokola, dokud to nezačne fungovat a nebo vám nevytečou nervy. Základní aplikací je zde Wechat, což je kecálek podobný Whatsapp, má ale i jiné přídavné funkce, můžete na něm hrát jednoduché hry, číst zprávy atd.
  • Televize: na tu skoro vůbec nekoukáme, což je asi logické, nicméně člověk zachytí pár dojmů, když třeba ji vidíme zapnutou někde v restauraci. Existuje zde jen jedna státní televize CCTV se spoustou kanálů s různým zaměřením. Nejdramatičtější pořad v televizi jsou zprávy, kde velký prostor dávají i zahraničním zprávám, zejména americkým. Soustřeďují se na zprávy o politice, zbrojení a ekonomice a hlavně také o teroristickým útocích, takže člověk má při sledování dojem, že západ je celý prohnilý a že máme velké štěstí, že můžeme žít v takové mírumilovné zemi jako je Čína. Málo se ví, že na východě Číny žije poměrně silná muslimská menšina, která byla zodpovědná za nemálo bombových útoků, o tom ale čínská média taktně mlčí.
  • Práce s informacemi: Země se stejným politickým zřízením je mistrem v práci s informacemi, tedy v zamlčování událostí a faktů, která se nehodí do ideologie, a naopak přehnaně připomínat a pochvalovat ty, které směřují dav přesně tam, kam ho chtějí mít. První příklad, předseda Mao, byl revolucionář a sjednotitel, jehož nápady nebyly zpočátku teoreticky úplně špatné, nicméně provedení se katastroficky nepovedlo. Zde je ovšem stále veden jako zachránce národa a modla – o těch špatných věcech společnost prostě neví. Dalším případem může být i Nanjinský masakr, který se odehrál roku 1937 v průběhu sedmi týdnů a kdy japonská armáda vtrhla do dříve hlavního města Číny Nanjingu a povraždila přes 300 000 lidí. Tento válečný zločin byl bezesporu odporným a brutálním činem, nicméně po návštěvě muzea tohoto zločinu přímo v Nanjingu jsme měli tak trochu pocit, že celý tento památník je nejen vzpomínka na padlé (podobně jako třeba koncentrační tábory), ale je to cílená propagace a podněcování nenávisti proti Japoncům a obecně všem ostatním, kteří Číně kdy zkřivili vlásek. Nenávist vůči Japoncům je budována již od útlého věku jako součást povinné školní výuky. Připadalo nám, že se jim tato událost tzv. „hodí do krámu“. Další věc, kterou jsou vůbec netušila, je ta, že v roce 1989 nebylo studentské povstání jen ve východní Evropě, ale právě i v Číně. Perfektně zpracované je to na internetové televizi Stream v pořadu Slavné dny, který si můžete pustit zde. Tam ale dopadlo tak jak to dopadlo, a každý kdo má všech pět pohromadě, se už o něco podobného nikdy nepokusí. Téma je to zakázané a kdybych o tom věděla dřív, zeptala bych se Lorraine jak to celé bylo. Jsem si ale jistá, že bych od ní slyšela jen tu oficiální verzi, ne tu skutečnou.
  • Soukromí: Všude jste pod dohledem kamer. Což je sice super věc, pokud se člověk třeba necítí ve městě bezpečně. Intenzita a hlavně umístění kamer je takové, že jejich důvod není jen kvůli kapesním krádežím. Velebnosti, že že bych chtěla žalovat ale hlásit se to musí….

Máte ještě nějaké dotaz ohledně tohoto tématu?:-) Pokud ano, napište mi do komentářů a já odpovím, tedy do té doby než budu zase v Číně:-)Mějte se fajn a zase příště ahoj!Lenka