Ach bože, ty nekonečné párty mě ničí… A když už se jednou rozhodnu, že si dám oddych, tak jedeme na sjíždění řeky na kruhách a první otázka, která ke mně doletí je „Kolik chceš piv?“ …. Ouuu to bude bolet 😀 V horách je kouzelně a popravdě mi je fuk, jestli se bojíte, že mě něco sežralo – tak se přestaňte bát dobrovolně – protože je jasné, že to nebylo poslední zmizení z wifi a telefonního dosahu, pár jich ještě čeká – a je to docela osvobozující pocit 🙂 (když zrovna neškytáte, když na vás všichni myslí 😛 ) Každou noc tu prší a bouří… Jednou nás všechny ta rána posadila na zadky ve čtyři ráno – jako sůvy sedící na postelích, vejráte na sebe a nechápete. Do toho rány jak z kanónu – prý něco jako „tříštič kroupů“ nebo něco takového – každou minutu řacha jako blázen a zvuková vlna má právě rozlámat velké kroupy – už jsem o tom slyšena na Novém Zélandu – co je na tom pravdy netuším – JPP (jedna paní povídala 😛 ) Přesně po měsíci našeho cestování (letí to jako blázen) se obloha zatáhla a leje a leje – jooo jooo a nepřestává ani další den – den našeho vodního výletu, jelikož se to zamlouvá den dopředu, tak máme smůlu. Měli byste vidět naše výrazy, rozhejčkaní horkem už tak v dešti drkotáme zubama, natož pít studené pivo a camrat se zadkem a nohama v ledové rozvodněné řece. Nu nic jde se na to!!! Navzájem se snažíme pozitivně nakopávat a potajmu všichni pokukujeme k obloze – však on ten Oskar vyleze. Sedáme do kruhů, guatemalští průvodci nám hážou objednané plechovky s pivem, poslední kapky deště se tříští o hladinu a hle!!!!!! Někde se ta těžká mračna a mlha jak zázrakem roztrhla a začíná vykukovat modro!!! Chmury jsou pryč, piva po pár kilometrech taky a my se i s průvodcema chechtáme na celé kolo- asi z nás a našich praštěných her a nápadů nemůžou a i když jsou střizliví, za břicha se popadají 😀 Drahá polovička se praštila GoPro do hlavy (jak, to se mě neptejte – když mi to popisoval lítaly ruce a nohy vzduchem 😀 ) Každopádně má krásnou bouli na hlavě a já jsem ráda, že žije a kameru zachránil před uplaváním…. Po dvou hodinách vylézáme, kluci hrajou hru u které pochybuji o mužském druhu (viz video: Danger can) a pomalu se chystáme na cestu zpět – když v tom slyším něco ve smyslu „Steve…. Zranění…. Krev…. Doktor…“ zvedá se mi kufr a běžím k řece, kde se můj drahý drží za prst a vysvětluje mi, že v řece uklouzl, rukou se zachraňoval a na něco se napíchl… To něco je stále zapíchnuté v prstu – skoro na skrz (drží to nehet). Když hraje hrdinu, že chce nůž, mám pocit, že omdlím a razantně mu to zakazuji – jak to asi v litrech krve doktor najde, navíc ta voda není nejčistější… Uffff ustupuje! 😛 Průvodcům ukazuje prst a snaží se výrazy „Fucking entrada and fucking salida“ vysvětlit co se stalo a průvodci brečí smíchy nad jeho angklicko-španělskou zkomoleninou, ale ujišťují nás, že se jede k doktorovi… Nasedáme na rampu auta a jedeme zpět do hostelu – kluci v plné náladě i přes zranení skandují. Zastavujeme u něčeho co vypadá jako polní nemocnice – uprostřed ničeho… Ťapkáme si to dovnitř, kolem lítají děti, dospělí na nás divně koukají… Jdeme okamžitě nařadu – nikdo nikde…. Jeden doktor, druhej doktor, pinzeta, desinfekce…. Nu nic tak jiná pinzeta, kroucení očima, smích, syčení bolestí no a po pár minutách je po všem – samozřejmě vše natáčím a fotím (od čeho máme GoPro :-D) – předávají nám plastovou třísku jako talisman, ptají se asi na dolar za ošetření – ale to si nejsme jistí – a když na nás kouknou a uvědomí si, že jsme v plavkách, dají nám jen podepsat nějakou knížku. V ten okamžik zjistíme, že ostatní odjíždějí…. „Počkeeeeejteeeee!!!“ …. hehe pozdě…. Tak poděkujeme, vylezeme ven z nemocnice uprostřed džungle, nevíme kde jsme… Tak nic, se teda ještě vyfotíme…. Hele malej TukTuk taxi si to tu kličkuje mezi kalužema a blátem – šup do něj – samozřejmě k nám nacpou ještě další lidi (vždyť je tady mííístaaa 😀 ) a za 10Q si to trandíme do hostelu….(pro peníze samozřejmě drahý letí do pokoje, když přijedeme – a mě řidič drží jako rukojmí 😀 ). Jooooo, můj muž je hrdina dne se závázaným prostředníčkem…. a abych nezapomněla dodat, začíná opět poprchávat…. a prší celé odpoledne, noc až do rána… 😀